Cíl okresní a hospodářské rady okresu Děčín:

Hospodářská a sociální rada Děčínska z.s. (HSRD z.s) byla zřízena jako iniciativní, koordinační a dohodovací subjekt pro jednání s Vládou ČR, ministerstvy, ústředními správními úřady, orgány Ústeckého kraje a orgány samospráv okresu Děčín v otázkách hospodářského a sociálního rozvoje regionu. Cílem HSRD je vyvážený hospodářský a sociální rozvoj regionu okresu Děčín, Ústeckého kraje a zvyšování životní úrovně jeho obyvatel.

Mgr. Tomáš Kohoutek, předseda HSRD

HLAVNÍ HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ PROBLÉMY OKRESU DĚČÍN:

Restrukturalizace kraje

Kvůli bohatým zásobám uhlí se během průmyslové revoluce na konci devatenáctého století změnil Ústecký kraj z původně bohaté zemědělské oblasti (Mostecku se říkávalo obilnice Čech) na průmyslový region s dominantní energetickou, chemickou a strojírenskou výrobou. Za hmotné výdobytky jsme přitom zaplatili zejména v éře socialismu devastací životního prostředí. Po změně režimu sice těžba uhlí pro elektrárny dál v menší míře pokračuje, nicméně ostatní průmysl byl vystaven novým náročným podmínkám otevřeného globalizovaného trhu, což pro mnoho zavedených firem znamenalo výrazné omezení produkce nebo úplné ukončení provozu, a to se všemi hospodářskými i sociálními důsledky. Od té doby je Ústecký kraj charakteristický vysokou zadlužeností obyvatel, nízkými mzdami a nezaměstnaností, která je částečně kompenzovaná tím, že mnoho lidí nachází pracovní uplatnění v sousedním Německu. Otázkou je, jak je možné, že Ústecký kraj se svým surovinovým bohatstvím patří podle všech ukazatelů k nejchudším a sociálně nejproblematičtějším regionům ve střední Evropě. HSRD vidí řešení situace v komplexní postupné restrukturalizaci v oblasti průmyslu a služeb s čímž souvisí i změny ve strategii dopravy, bytové politiky, demografického vývoje, vzdělávání, aj.

Neutěšená ekonomická situace okresu Děčín

Ústecký kraj, do kterého patří i okres Děčín, se vyznačuje nejvyšším ekonomickým propadem ve státě. Míra zadlužení obyvatel je nejvyšší v republice. Nízké mzdy jsou hlavním důvodem odlivu mladých práceschopných obyvatel, kvalifikovaní a vzdělaní lidé odcházejí za výrazně vyšší mzdou do sousedního Německa. Naproti tomu je zaznamenán masivní příliv nezaměstnatelného a nepřizpůsobivého obyvatelstva z jiných částí ČR. Kvůli nepříznivému demografickému vývoji hrozí prohlubovaní sociálního napětí a nárůst pouliční kriminality. To vše se stává zásadním problémem pro rozvoj podnikání, protože zaměstnavatelé jsou v situaci, kdy nemohou kvalifikované zaměstnance mzdou udržet, aby neodcházeli do Německa, na druhou stranu si nemohou dovolit zaměstnávat vysoce rizikové pracovní síly z řad nově příchozích nepřizpůsobivých obyvatel.

Migrace pracovních sil do zahraničí

Děčínsko je region sousedící se svobodným státem Sasko (SRN), kde je vysoká poptávka po kvalifikovaných pracovních silách z České republiky. To se týká všech odborností. Příhraniční firmy v Sasku si již vybudovaly propracovaný systém managementu, který umožňuje zaměstnávat pracovníky i bez znalosti německého jazyka, takže pro draftování pracovních sil není překážkou ani jazyková bariéra. Dobře ohodnocenou práci v Německu již nevyhledávají jen lékaři a specializovaní odborníci, ale také řemeslníci a dělníci. Žádány jsou i pomocné profese. To má velmi nepříznivé důsledky pro konkurenceschopnost českých firem v příhraničních oblastech, které, byť s velkým úsilím, ale často marně, hledají kvalitní zaměstnance. Tato situace například způsobila „zamrznutí“ resortu služeb cestovnímu ruchu, neboť chybějí klíčové profese (recepční, kuchaři, pomocný personál...), a to navzdory tomu, že na Děčínsku jsou dvě školy orientované na obory cestovního ruchu. Jejich nejlepší absolventi však v drtivé většině úspěšně hledají profesní uplatnění v Německu, čemuž výrazně napomáhá bohatá nabídka absolventských praxí v německých firmách a institucích.

Odcházení mladých lidí z Děčínského regionu

Děčínský region se musí, podobně jako většina příhraničních oblastí České republiky, v posledních letech vyrovnávat s citelným úbytkem mladých lidí v produktivním věku. Tito lidé, (a jsou to často celé rodiny), neopouštějí Děčínsko jen kvůli pracovnímu uplatnění a vidině lepších možností pro volnočasové vyžití, ale i kvůli stále se zhoršující dostupnosti služeb, zejména pak zdravotní péče. Jako kritický faktor se ukazuje uzavření porodnice ve Šluknovském výběžku a velké problémy s dostupností zubních i praktických lékařů. S odcházením mladých lidí se prudce zhoršuje vzdělanostní profil v regionu, neboť mladí lidé se po absolvování vysokoškolského studia do děčínského regionu jen málokdy vracejí. V důsledku toho je dlouhodobě ohrožen rozvoj podnikatelských aktivit a zejména lákání nových investorů, protože nedostatek kvalitních lidských zdrojů je významné podnikatelské riziko.

Dopravní problematika

Děčínsko trpí dlouhodobě komplikovanou dopravní situací, která ztěžuje život obyvatel a brání též rozvoji podnikání. HSRD se proto angažuje v dopravní politice na úrovni kraje, vlády i zahraničních partnerů. Důležitým je pro nás zejména dialog s Ministerstvem dopravy a Ředitelstvím silnic a dálnic. Za posledních několik let je situace o to vážnější, že výrazně přibylo majitelů a provozovatelů silničních dopravních prostředků což vede k dopravním zácpám v době špiček (zejména v Děčíně). Komplikace začíná způsobovat i výrazný nárůst individuální automobilové turistiky, pro kterou je kritický nedostatek vhodně řešených parkovacích míst. Pro zlepšení hospodářské a potažmo i sociální situace v Děčínském okrese je velmi důležité vyřešení dálničního přivaděče na Děčín. Trvale usilujeme o lepší dopravní zprůchodnění státní hranice ve Šluknovském výběžku, což pro místní obyvatele znamená snadnější přístup k pracovním příležitostem. Za významný dílčí úspěch považujeme obnovení železničního spojení mezi Dolní Poustevnou a Sebnitz, což je důležitý předpoklad rozvoje šetrného cestovního ruchu na Šluknovsku.

Krize regionálního zdravotnictví

Situaci ohledně kvalitní zdravotní péče v Děčínském regionu je možné označit za kritickou zejména v oblasti Šluknovského výběžku, kde je notorickým problémem udržení provozu Lužické nemocnice v Rumburku. Porodní oddělení bylo zcela uzavřeno pouhé dva roky poté, co bylo vyhodnoceno jako jedno z nejlepších v České republice. Rodičky z Výběžku jsou nuceny jezdit k porodu do vzdálené České Lípy či do Liberce, některé též využívají zdravotnické služby v sousedním Sasku, ovšem s nemalými následnými administrativními komplikacemi. Velká část kvalitního zdravotnického personálu odešla za praxí do Německa, kde jsou nesrovnatelně vyšší mzdy než v českém příhraničí. Zubní a obvodní praxi vykonávají i ve větších městech jako jsou Varnsdorf, Rumburk či Šluknov převážně přesluhující lékaři v důchodovém věku, což signalizuje, že bez vládní intervence se situace bude nadále zhoršovat. Nově příchozí obyvatelé mají velké problémy sehnat dostupnou zdravotní péči, k zubaři musejí dojíždět padesát i více kilometrů. Některé druhy zdravotní péče, jako je například dětská ortopedie, není na Děčínsku dostupná vůbec.

Možnosti vzdělávání v Děčínském regionu

Navzdory dlouhodobému úsilí o zvýšení úrovně vzdělávání v Děčínském regionu a s ohledem k nesporným dílčím úspěchům nutno konstatovat, že i v této oblasti je nutné řešit řadu problémů, a to zejména na úrovni učňovského školství. HSRD společně s Okresní hospodářskou komorou dlouhodobě usiluje o rozšíření duálního vzdělávání (tzn. spojení teorie s praxí), kterému se většina škol brání. Velmi pochybné výsledky ukázalo také experimentování s integrací středních škol, výsledkem čehož je prokazatelné snížení kvality výuky v tom smyslu, že místní firmy považují na rozdíl od minulosti absolventy takových škol jako nepřipravené pro praxi. Naopak velmi úspěšným počinem (a ověřením prospěšnosti duálního vzdělávání) bylo například otevření nové Střední průmyslové školy TOS Varnsdorf, díky čemuž si tento významný podnik zajistil kvalifikované kádry. O absolventy této školy mají zájem i jiné firmy. Další problémovou kapitolou je vytěžování nejlepších absolventů škol v regionu německým trhem práce. To je patrné zejména v oblasti cestovního ruchu. Příkladem je skutečnost, že například na Děčínsku se kriticky nedostává kvalifikovaných sil v tomto oboru, přestože tu fungují dvě školy orientované na cestovní ruch. Důvod je ten, že v sousedním Sasku mají absolventi těchto škol mnohem lepší mzdové, pracovní a sociální podmínky, než mohou nabídnout zaměstnavatelé v českém příhraničí.

Regionální spolupráce

Pod pojmem CSR Company Social Responsibility - Společenská odpovědnost firem) je vyjádřen moderní trend spoluúčasti podnikatelské veřejnosti na vytváření lepších podmínek v děčínském regionu, kde podnikají. HSRD si dala za cíl být moderním vyjádřením této spolupráce, nicméně v průběhu času některé zkušenosti odhalily slabá místa, které žádoucí trend společenské odpovědnosti firem podkopávají. Aby totiž mohly firmy dostát požadavku společenské odpovědnosti, musejí mít k tomu vytvořeny dostatečné zdroje a rezervy. Těch se ale až na výjimečné případy stále více nedostává a není to vinou málo výkonného managementu. Většina firem bojuje s problémy zapříčiněnými vnějšími vlivy, kterými jsou zejména obsazení trhů nadnárodními korporacemi, nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, nereálné požadavky na růst mezd, ale i nedostatečná kapacita dopravní infrastruktury. Stále méně firem si může dovolit například sponzorské aktivity. Závažnost celého problému zastiňuje retušování veřejných potřeb prostřednictvím krátkodobých a trvale neudržitelných dotačních zdrojů (péče o veřejnou infrastrukturu se řeší dotacemi namísto s přispěním společensky odpovědných firem).

Opuštěné průmyslové areály - Brownfields

Po listopadovém převratu, po kterém následovala ztráta tradičních trhů a neřízená invaze dravých západních firem do českého prostředí, zaniklo na Děčínsku mnoho velkých průmyslových podniků, které se nedokázaly včas adaptovat na nové trhy (např. Desta, Benar, Mikov, aj.) Další firmy byly nuceny výrazně omezit výrobu a propustit tisíce zaměstnanců (např. Elite, Velveta). Některé firmy zanikly i v důsledku nepřátelského převzetí (například Diana Děčín). Následkem toho vzniklo v regionu mnoho opuštěných průmyslových areálů (často s velkou ekologickou zátěží). HSRD již řadu let pomáhá najít pro tyto brownfieldy nové využití a investory, což se částečně daří. Velkým problémem při akvizici nových investorů ale stále zůstává především katastrofální nedostatek technicky kvalifikovaných pracovních sil.

Narušení mechanismů lokální ekonomiky

Od roku 2000 je i Děčínsko vystaveno invazi nadnárodních obchodních řetězců, jejichž hustota dosáhla kritické úrovně a způsobuje neblahé dopady na lokální ekonomiku. Došlo k likvidaci drobných obchodníků a celého systému na ně navazujících doprovodných služeb (řetězce se chovají velmi agresivně a formou dumpingu cíleně likvidují konkurenci). Větším problémem však je, že drtivá většina obyvatel Děčínska v těchto marketech utrácí většinu svých peněz, které se pak jen nepatrně vracejí do místního oběhu a tím dochází k prohlubování problému, kterému se říká „rozevírání nůžek“. Následkem toho je vysoká zadluženost obyvatelstva se všemi sociálními dopady, včetně nárůstu kriminality. Nedostatek peněz mezi lidmi má samozřejmě katastrofální dopad na rozvoj podnikání, čehož důkazem je vysoká nabídka volných komerčních prostor ve městech. Úspěšné zahájení činnosti nových podnikatelů a živnostníků je stále těžší.